Psychologická analýza

Předmětem obecně méně využívané psychologické analýzy nejsou jednotlivá aktiva, jako je tomu u fundamentální a technické analýzy, ale samotní investoři. Faktem, který si mnoho obchodníků neuvědomuje, je vliv lidského chování na trh.

Lidský faktor na trhu je ovlivněn jednak emocemi a jednak často falešnými signály, které vypouštějí média. I když si to mnozí z nás nechtějí přiznat, tak nás média ovlivňují více, než se ve skutečnosti zdá. Existuje dokonce věda zabývající se tímto problémem, která se nazývá behaviorální ekonomie. Behaviorální ekonomie říká, že investoři mají tendenci následovat dav a ignorují skutečná data, což má za následek odchylování ceny aktiva od jeho skutečné hodnoty. V takovém případě se cena aktiva pohybuje iracionálně a je následována prudkou korekcí. Pokud je tento jev silně umocněn, mluví se o tzv. spekulativní bublině.

Psychologická analýza: Podstata psychologie investora

Největším nepřítelem, každého obchodníka jsou emoce. Může mít nastavenu sebelepší obchodní strategii, ale zprávy z médií a jeho vlastní úsudek mu nedovolí tuto strategii naplno využívat. Emoce se projevují v mnoha formách, zde jsou časté psychologické problémy, se kterými se každý obchodník potýká:

  • Očekávání – Neuzavírání ztrátových nebo ziskových pozic, protože u ztrátových pozic obchodník očekává obrat trendu (například stále posouvá správně nastavený stop loss) a u ziskových je naopak nenasytný
  • Strach z neznámého – obchodník se bojí vystoupit ze stagnujícího odvětví, protože jiné tak dobře nezná
  • Zpravodajství - horké novinky z médií nebo od známých analytiků jsou často autory hromadné manipulace na trhu, takže je třeba se snažit být objektivní a pokusit se ověřovat si informace
  • Pozitivní sebereflexe – obchodníci často sledují pouze své úspěchy a neúspěchům nevěnují pozornost
  • Reinvestování do ztrátových pozic – v případě, že jsme ve ztrátě a cena se propadá stále více pod úroveň průměrné ceny aktiva, tak obchodník očekává, že se v nejbližší době musí vrátit zpět, a tak stále přisypává více peněz do již tak ztrátové pozice.
  • Potvrzování úsudku – obchodník se více soustředí na informace, které potvrzují jeho úsudek a ztrácí tak objektivní pohled na problém
  • Sebedůvěra – občas se stane, že se cena vyvíjí tak, jak obchodník předpověděl a vzbuzuje to v něm pocit, že je jeho úsudek bezchybný a může mu věřit

Gustave Le Bon a jeho Psychologie davu

Gustave Le Bon

Gustave Le Bon

Pro obchodníka je důležité rozpoznat chování davu. Jedním z prvních, kdo se zabýval psychologií davu byl francouzský sociolog, psycholog, matematik a lékař Gustave Le Bon ve své publikaci Psychologie davu, která vyšla na konci 19. století. Podle Le Bona ztrácí jedinec po vstupu do davu racionální uvažování a jeho chování začnou ovládat emoce. Díky tomu nemá celkový dav racionální uvažování a chová se iracionálně. V teorii trhů můžeme takové chování popsat například jako reakci investorů na nové zpravodajské typy, které se tak stávají zmanipulovanými a je těžké odhadnout jejich reakci. Jeho dílo dále rozvíjeli známé osobnosti jako André Kostolany nebo J. M. Keynes.

Přístup André Kostolanyho

Andre Kostolany

Andre Kostolany

Investor André Kostolany považuje psychologické faktory jako činitel, které má na trh vliv pouze v krátkém období. V krátkém období pak rozděluje účastníky trhu do dvou skupin:

  • Spekulanti (10% trhu) – účastníci trhu mající tzv. 4G (myšlenky, trpělivost, peníze, štěstí) a dokáží se chovat racionálně, takže se nenechávají strhnout davem
  • Hráči (90% trhu) – jsou přesný opak spekulantů, účastníci trhu, kteří jdou s davem a chovají se iracionálně

Identifikace těchto skupin je pro obchodníka v tomto přístupu klíčová. Při růstu objemu a cen se aktiva přesouvají z pevných rukou spekulantů do roztřesených rukou hráčů, jakmile se tak stane hovoříme o takzvaném ,,vykoupeném trhu“. O vykoupený trh začnou ztrácet zájem i hráči a ve strachu z poklesu cen jej hromadně začnou opouštět, což vede k prudké korekci v ceně (klesající ceny a růst objemu). Jakmile ceny klesají, začnou se aktiva hromadit v rukou spekulantů až do doby, kdy budou držet většinu trhu. Tehdy hovoříme o takzvaném ,,vyprodaném trhu“. Obchodní proces dělí Kostolany na následující části:

1. Fáze – spekulanti otevírají pozice
2. Fáze – ke spekulantům se připojují hráči
3. Fáze – pozice otevírají pouze hráči, protože spekulanti vědí, že se již nevyplatí vstupovat do pozice

Přístup J. M. Keynese

J. M. Keynes

J. M. Keynes

Keynese proslul především jako ekonom, nicméně pravdou je, že byl i zkušeným investorem. Jedna z jeho slavných vět říká: ,,V dlouhém období budeme všichni mrtví“. Znamená to, že většina investorů se soustřeďuje na krátkodobé investiční období, ve kterém je ziskový potenciál větší. Tyto investory rozděluje podobně jako Kostolany:

  • Individuální investoři – tvoří dav, jsou ovlivněni emocemi
  • Profesionální investoři – zde se liší od Kostanyho teorie, protože říká, že Profesionální investor nedokáže situaci vyhodnotit lépe, ale snaží se davové chování odhalit a jít proti němu

V souvislosti s tímto členěním Keynes rozděluje investování na spekulaci a podnikavost.

Spekulace

Spekulace je investování snažící se analyzovat psychologické vlivy na trhu. Tento způsob je dle Keynese škodlivý a snažící se o dosažení vysoké likvidity. S touto kritikou souvisí další známá věta: ,,Trh se nesmí stát vedlejším produktem“, protože při zvyšující se spekulaci se trh vymyká kontrole a začnou se na něm tvořit spekulativní bubliny.

Podnikavost

Podnikavost vychází z výpočtu budoucí hodnoty aktiva. Dle Keynese se jedná oproti spekulaci o racionální chování.

Psychologická analýza je občas spojována s analýzou technickou, protože existuji technické indikátory, které měří náladu na trhu. V příspěvku Technické indikátory: Indikátory sentimentu jsou konkrétně rozepsány.